Památky - Jablonec nad Nisou

Konec 19. a počátek 20. století byl v Jablonci poznamenán rychlým hospodářským rozvojem, s nímž souvisel i nárůst počtu obyvatel. Celkový vývoj se projevoval i potřebou výstavby veřejně-správních budov. Také stará radnice – dnešní městská knihovna na Dolním náměstí – přestala stačit aktuálním potřebám. Již v roce 1910 se objevil návrh nového objektu. První světová válka na delší dobu zmařila plány a znovu se začalo o možném řešení uvažovat až v polovině dvacátých let.

 

Pod Kostelním vrchem, kde se právě nacházíme, byl v roce 1669 založen první jablonecký hřbitov. Jak dokládá stará rytina, býval hřbitůvek obehnán zdí; sloužil až do roku 1809. V letech 1685 až 1687 zde dala hraběnka Marie Polyxena Desfours postavit kostel svaté Anny, který je nejstarší dochovanou jabloneckou stavbou.

 

V roce 1879 byl založen jablonecký Okrašlovací spolek, který si za hlavní cíl stanovil založení městského parku. Snahy spolku se však nesetkaly s přílišným pochopením některých obyvatel, kteří poukazovali na zbytečné a neúčelné náklady.

 

V těchto místech překračují Střelecká a Pražská ulice železniční trať směřující z Jablonce nad Nisou do Tanvaldu. Trať je zde vedena hlubokým zářezem a prochází zástavbou po obvodu města. Pražskou ulicí projížděla v minulosti také elektrická dráha z Janova přes Jablonec do Rychnova.

 

V lidské společnosti bylo stromům odnepaměti přisouzeno významné místo. Význam stromů v naší krajině se odráží mimo jiné v zákoně o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb.), podle kterého jsou stromy rostoucí mimo les (hospodaření v lesích se řídí vlastními zákony) chráněny před svévolným kácením.

 

Čertův kámen, u kterého právě stojíme, býval v minulosti natolik významnou dominantou Vrkoslavic, že se objevil v neoficiálním erbu obce a dokonce i na obecním razítku.