Památky - Semily

Po zničujícím požáru v roce 1691 postavila zdejší vrchnost mimo jiných budov také radnici. Dřevěná stavba byla vzácnou památkou staročeského stavitelského umění, bohužel však rychle zchátrala a byla přestavěna. Nová radnice byla slavnostně otevřena roce1874 za přítomnosti F.L. Riegra. Na průčelí radnice je umístěna pamětní deska připomínající návštěvu T.G.Masaryka, který z balkonu v roce 1922 promluvil ke shromážděným občanům.

 

Dominantou města je jednoznačně novorománský kostel sv.Petra a Pavla z roku 1911. Na jeho místě stával původně kostel dřevěný, který byl roku 1702 nahrazen kostelem kamenným. I ten však za 200 let značně zchátral a byl z bezpečnostních důvodů uzavřen. Při bourání starého kostela byla ve zdivu nalezena relikvie pravděpodobně z 12.-13.století. Podle zprávy odborného znalce útržky namočené v krvi zřejmě pocházely z roucha některého světce. Nález byl uschován v konsistorním muzeu v Litoměřicích.

V blízkosti kostela najdeme několik zajímavých soch. Ne všechny zde mají své původní místo. Například socha sv. Václava, kterou F. L Rieger nechal zhotovit jako památku na svého otce, stávala na dnešním Riegrově náměstí. Také socha sv. Anny z 18. století měla své původní místo jinde a stěhovala se dokonce dvakrát. Původní památkou na starý kostel jsou sochy sv. Petra a Pavla v nadživotní velikosti z roku 1702, které jsou umístěné hned u vchodu.

 

Regionální literatura vysvětluje postavení mariánské statue, nejcennější plastiky na území města, jako díkůvzdání za záchranu města po požáru z počátku 18. století. Jedná se o sousoší Panny Marie, svatého Jana Evangelisty, sv. Jana Křtitele a sv. Jana Nepomuckého. Na podstavci je zobrazen Ukřižovaný Kristus, svatý Václav a sv. Florián.

 

Barokní měšťanský dům byl postaven ve stejné době a ve stejném stylu jako farní budova naproti. V upomínku na pobyt F. Palackého, který se zde věnoval odpočinku i historické práci, je na dům umístěna pamětní deska s podobiznou.

 

Patří k nejstarším budovám v Semilech, zde měl byt i advokátní kancelář dr. Antonín Zeman publikující pod pseudonymem Antal Stašek. Zde se narodil i jeho syn Kamil, známější pod jménem Ivan Olbracht. Dům se podařilo zachránit díky jednomu dobovému nedostatku. Na začátku šedesátých let chybělo v celém okrese tehdy nepostradatelné muzeum dělnického hnutí. Vzhledem k stranické činnosti I.Olbrachta se podařilo prosadit, aby toto muzeum bylo umístěno právě v jeho rodném domě a místo bourání zchátralého domu následovala rozsáhlá rekonstrukce. Dnes se tu nachází Muzeum a Pojizerská galerie se stálými expozicemi "Osobnosti Semilska" a "Nezapomenutá minulost". V přízemní galerii probíhají výstavy a akce krátkodobějšího charakteru. Oba známé spisovatele připomíná sousoší "Otec a syn" sochaře Malejovského z roku 1960 nedaleko budovy muzea.

 

Nepřímým popudem k jeho vzniku byl požár, který v r. 1691 zničil velkou část města. Kolem roce 1700 postavil hrabě Ferdinand Ignác Desfours jednopatrový barokní zámek ve tvaru písmene U. Vybral si místo dostatečně vzdálené od Jizery, na rovině pod příkrým svahem. V roce 1922 byl celý objekt prodán státu. Byly zazděny arkády a postupně přistavěna dvě patra. Tento necitlivý stavební zásah způsobil, že zámek nenávratně ztratil podobu šlechtického sídla. Dnes je využíván účelově. Před zámkem se rozkládal až téměř k dnešnímu muzeu nádherný udržovaný park, který tak dlouho ustupoval novější zástavbě až zcela zanikl.

 

Poslední zachovanou stavbou z komplexu budov někdejšího Riegrova mlýna je tzv. Riegrův domek na dnešním Riegrově náměstí. Mlýn, patřící semilské vrchnosti, zde stál údajně již koncem 15. století. Vystřídalo se v něm několik mlynářů, než se dostal do rukou známého rodu mlynářů Riegrů. V průběhu let si Riegrův mlýn ze své původní podoby nezachoval téměř nic. Z celého komplexu mlýna se zachoval pouze tzv. Riegrův domek, kde byl v roce 1999 po rozsáhlé rekonstrukci zahájen provoz městského informačního střediska.

 

Kostel sv. Jana Křtitele na Koštofranku je jednou z nejstarších staveb v Semilech. Kostel zde stával již dříve, byl však dřevěný, a proto roku 1691, stejně jako mnoho semilských domů, ani on neunikl zničujícímu požáru. Zůstal potom dlouho v troskách, než byla uspořádána sbírka. Základní kámen byl položen roce v 1723, stavba byla dokončena v roce 1727. Při jižní zdi kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1756 z dílny sochaře A. Suchardy. Socha stála původně na dnešním Riegrově náměstí, než byla v roce 1920 přemístěna na Koštofrank. Kolem kostela se rozkládá hřbitov, na němž odpočívají mnozí přední občané města.